Den Země v náručí větru
Den Země může být oslavou Planety, může být startem naši ekologické konverze, může motivovat ke konání dobrých eko-skutků, může být impulsem k naslouchání odborníkům a ekologickým iniciativám, ale může být také impulsem k naslouchání Zemi samotné. A právě k tomu posledně jmenovanému vyzýváme tento rok.
Zaposlouchejte se do tónů a slov skladby Hands of wind (V náručí větru) od zpěvačky Moonshye a nechte se inspirovat k naslouchání Zemi samotné.
Papež František ve své encyklice Laudato Si připomíná, co učil svatý Bonaventura: "Kontemplace je tím vznešenější, čím více v sobě člověk zakouší božskou milost anebo umí více rozpoznat Boha v ostatním stvoření."
hands of wind
i want to fly on
the hands of wind
to touch the life
in the air
i wanna cry with
the dying trees
to know
reconciliation
i wanna run in the
wheat fields
let the sun rest in
my arms
i´ll be silent with
the fish
to hear the music
of the earth
v náručí větru
chci se nechat nést v náručí větru
dotknout se života v oblacích
chci plakat s umírajícími stromy
zakusit smíření
chci se prohánět v obilných polích
nechat slunce spočinout na svých pažích
být v tichu s rybami
a zaslechnout tak hudbu Země
Rozhovor s Moonshye
...nejen o náručí větru
Moonshye, na tvém nedávno vyšlém albu Curtain of the moon se objevila skladba Hands of wind. Můžeš nám říct, co bylo inspirací pro složení této nádherné písně?
Písnička Hands of wind je inspirovaná čistým tichým prožitkem hlubokého propojení s přírodou. V ní můžeme nalézt vše, co skutečně potřebujeme a vše, co je život. Radost, povznesení, divokost, krásu, svobodu ale třeba i zánik, odpuštění a koloběh života. Hands of wind je moje první písnička, napsala jsem ji, když mi bylo asi 17. Myslím, že i proto je tak prostá, nezatížená složitostí života a světa. Stejně jako většina "mých" písniček prostě přišla náhle a já ji jen zachytila. Proto úplně nejlépe její smysl vystihuje právě ona sama - hudba společně s textem. V nich je ta esence.
Co si představíš pod pojmem ekologická konverze?
Návrat k naší podstatě, která je přirozeně a neoddělitelně propojená s přírodou. Myslím si, že výraz úcty k naší planetě je ve skutečnosti výrazem úcty k nám samotným. V širším smyslu si myslím, že jako ekologická konverze by se dalo nazvat období naší civilizace, na jehož počátku se právě nacházíme. Vidím to nadějně!
Můžeš nám říct jestli se ti podařilo nějaké ekologické výzvy a šetrný životní styl začlenit do svého života?
Jako první mě napadá to, že tíhnu k používání starých nebo použitých věcí. Takže doma máme prakticky všechen nábytek použitý, oblečení i boty nakupuji v second handu. Není to jen ekologické, ale i ekonomické a především mi tento přístup přijde tvůrčí a to mě na něm baví. Ráda sbírám různé vyhozené věci, které pak opravím nebo využiji k nějakému tvoření. Zvykla jsem si na nakupování do vlastních tašek a nebo část potravin na váhu. To si myslím, že je sice malá, ale pro přírodu prospěšná věc. Jako důležitou výzvu vnímám i snížení spotřeby masa, která je už opravdu neúnosná, takže jsem skoro-vegetarián, čas od času si totiž dám domácí maso. V tomto směru fandím hnutí obránců zvířat Obraz, které v rámci možností s manželem podporujeme. Je ale spousta věcí, které bych mohla vylepšit, konkrétně hřeším na kosmetice, nenašla jsem zatím adekvátní náhradu výrobků v eko obalech pro všechnu kosmetiku, kterou používám. A taky spotřeba vody při sprchování není zrovna něco, čím bych se mohla chlubit. Takže tyhle věci bych ráda vylepšila. A je toho určitě víc.
Aplikuješ eko přístup nějakým způsobem i v hudbě?
Hudba je jako upcycling. Přetváří emoce a prožitky na novou hodnotu. Umění je sbírkou toho všeho zdánlivě neužitečného, co je součástí našeho života a tak nějak nevíme kam s tím, přitom ale bez umění by nám něco velmi důležitého chybělo. Celkově mě hodně inspirují věci a situace, které jsou neviditelné na první pohled, zdánlivě bezvýznamné. Hudba má moc dát těmto bezvýznamnostem nový život. Umělci jsou podle mě ti, kdo se občas zmenší, ztiší natolik, aby tyhle maličkosti dokázali vnímat, vytáhnout na světlo a proměnit je v něco krásného.
Je Den Země a ty zároveň slavíš narozeniny. Je pro tebe toto propojení nějakým způsobem důležité?
Ano, vnímala jsem to už jako malá, že je to Den Země a shodou okolností také narozeniny mého dědečka, takže ten den nikdy nebyl jen můj a to mi právě přišlo hezké a vnímám to stejně dodnes. Když pomyslím na Den Země, vidím louku plnou pampelišek. V tomhle období se příroda probouzí v plné síle a kvetou ty nejkrásnější jarní květiny. Vše tepe životem a radostí. Tím, že jsem trávila své dětství v domě u lesa - tak jako Ty, cítím se s přírodou hluboce propojená a potřebuji toto spojení nutně k životu. Často proto ráda vyrážím někam do Beskyd nebo do lesa na neprobádané cestičky a nechávám se obnovit, restartovat přírodou. Obrázek, který přikládám, mi k narozeninám namalovala kamarádka Dominika - autorka obalu Curtain of the Moon. Podle jejích slov má vyjadřovat právě mé propojení s planetou. Visí mi na stěně v pracovně, takže mi naši Zemi připomíná svým způsobem každý den. Přeju Zemi všechno nejlepší!
...na těchto odkazech si můžete poslechnout celé album Curtain of the Moon
Autorka blogu: Michaela Gongolová